Omluvte změnu písma a dalších drobností, došla na mě taková menší krize a snažím se ji zahnat vyvětráním na blogu. Okolo všeho toho bilingvnění se strhla lavina nápadů a reakcí a mě trochu zdeptalo, že většinu svých větších nápadů nejsem schopna bez pomoci zrealizovat a že na to nemám čas. Bylo by hrozně fajn mít na téhle doméně dva blogy, z nichž jeden by byl kompletně v češtině a druhý v angličtině (včetně všech popisků) a přepínalo by se mezi nimi pomocí nenápadné vlaječky kdesi v koutě, ale nevím, jak to udělat. A taky by bylo docela příjemné moct si jen tak změnit celé „téma“ a nastavit jiný vzhled, ale poté, co jsem se s tím stávajícím s prominutím srala mnohé a mnohé hodiny, opravdu nemám chuť dělat to všechno znova, ačkoli bych si uměla představit, že by to tu mohlo vypadat i jinak. Nechci na tom trávit tolik času a nepotřebuju to teď mít až tak dokonalé, hlavně chci, aby to bylo jednoduché, uklizené a nepřeplácané obrázečky a ikonečkami, jejichž poněkud početnou přítomnost jsem si najednou uvědomila a už to nešlo nevidět.

A tak jsem trochu zkrátila sloupek a trochu se vrátila v čase k jednoduššímu záhlaví, protože to ozdobné písmo na mě najednou bylo trochu moc.

Blog je takové zrcadlo autorovy duše, jeho života. Mám v něm teď trochu chaos, příliš mnoho otázek a myšlenek a potřebuju si v tom udělat pořádek, tak začínám blogem. To dává perfektní smysl, ne?