Já už tomu blogu moc nedám, ale když na vás taková legenda jako Krtek z Kovošrotu upře ty svý nevinný kukadla a nadějně se vás ptá, jestli zase budou nějaký fotky nebo něco na „těch vašich webovkách nebo blogu nebo co to je“, tak jako to pak neni o čem přemýšlet, prostě víte, že budete muset sednout a písat, pro Krtka a vůbec pro Kovošrot cokoli, a fakt to neřikám proto, že mi letos z nějakýho vděku za příspěvek nacpal svoje cybertowní merch tričko (čímž tak nějak zhatil smysl toho mýho příspěvku, krucinál :D), nebo že mi vloni ochotně dovolil si u nich nechat uloženej štít, neb se mi s nim nechtělo tahat domů, nebyla jsem si jistá, jestli se tam ještě někdy dostanu, a přišlo mi, že se jim tam hodí ke koloritu. Vono je beztak dobrý si ty vzpomínky zaznamenat, protože ta má lidská paměť přece jenom neni až tak spolehlivá, a kdybych si vloni nezapsala, že mi bylo blbě ze smaženýho hermelínu, tak bych si ho beztak dala letos znova, takovej jsem senilní dement. Takže to vlastně píšu i ze zdravotních důvodů a jdeme na to!
