Konečně si můžu trochu oddychnout. Plním si s chutí další položku na seznamu a mám pocit, že si ji možná naplním i o něco líp a vydatněji, než jsem původně myslela.

Naplánovala jsem si totiž ozdravnou a rodinně zaměřenou dovolenou na chatě, plnou odpočívání, opalování se a – neřekla bych úplně nicnedělání, protože když je tu táta, najde se dost věcí na dělání venku, a když tu není, mám teď co dělat na počítači – konečně jsem se pustila do brigády, kterou mi nabídl už před časem brácha – překládám mu jeden web. K tomu se váže ta první věta – neoddychávám si dnes vyloženě z toho, že by byl nějaký přehnaný klid po bouři (ačkoli zrovna po té bouřce dnes v noci by se to dalo i říct…), ale spíš proto, že konečně dorazil brácha s funkčním internetem, takže mám zaprvé jak pracovat, a zadruhé se můžu ptát, když něco nevím, bez čehož by ta práce byla špatně proveditelná. A je zajímavé, že jsem si doteď neuvědomovala, že i tohle mi v tom bránilo.