Vzpomínky na Kasandru

Procházel jsem krajinou
co za srdce mě vzala
a nešel bych už za jinou
kdyby mě tisíckrát zvala

Pod stromy hučí vodopády
a všade je plno zeleně
proudy, co padají do kaskády
pějíc píseň té květeně

A dřevěné mostky z palisandru
a z kamení, co údolí překlenou
vždy čerstvé vzpomínky na Kasandru
v mlze mé paměti zasklenou

Tu jednu jedinou, milenou

Pro Klub Snílků.