Vylepši svůj blog za 30 dní | Výzva (2/4)

Je neděle, a tak tu máme druhý díl 30tidenní výzvy zaměřené na to, jak si vylepšit blog.

Možno také nejprve číst první díl nebo pokračovat na třetí díl a čtvrtý díl

V první řadě chci pogratulovat a poděkovat všem, kdo se do ní pustili se mnou, byť třeba jen částečně – držím palce, aby to přineslo své ovoce, a pořád platí, dejte mi vědět, jak to dopadlo, co přesně jste na svém blogu vylepšili a co si od toho třeba slibujete 🙂 Zatím jsem od mnoha z vás slyšela „možná“, ale už tu máme i konkrétní odvážlivce, třeba Bels a Maglaiz se pustily minimálně do prvního bodu a zrevidovaly své profilové články. Šikulky 😉 Jen tak dál a teď se pojďme podívat, co se dá s blogem udělat v druhém týdnu.

  • Den 8:Vyplňte svému blogu v nastavení „Meta Descpription“ neboli Popisek stránky a stručně a výstižně v něm popište, o čem je váš blog – tohle pomáhá se SEO

Prakticky kdekoli jste registrovaní s blogem, tedy třeba blog.cz, Bloglovin, Blogger atd., máte možnost vyplnit popisek blogu. Mnoho začínajících blogerů bohužel nemá valnou představu, k čemu je tahle položka dobrá, a tak ji buď nechají prázdnou, nebo tam hodí tři tečky (což je super mega hyper originální), nebo to vyplní nějakým ne moc promyšleným popiskem, který nikomu nic neřekne, á la „blog jedné holky“ (you don’t say). Popisek je přitom velmi důležitá součást blogu, a tak nejen že by neměl chybět, také by měl být vždycky aktuální a relevantní, stejně jako profil a název blogu.

Původní výzva od A Girl Obsessed se v tomto bodě specificky vyjadřuje o Blogger účtu (super věcička, umožňuje mi třeba komentovat na většině zahraničních stránek pod vlastním avatarem a s předvyplněnou adresou), ale podle mě je nutné to vztáhnout na všechny blogerské účty, prostě kdekoli vyplňujete svůj blog a máte tu možnost. Já jsem tohle v Blogger účtu přesně nenašla, ale upravila jsem si tam „Introduction“, to by mělo sloužit podobnému účelu.

K čemu a o čem tedy je popis blogu a konkrétně jak si ho nastavit na blog.cz, což patrně bude zajímat nejvíc z vás, se můžete dočíst tady na Srdci Blogu. Ve zkratce – popisek se zobrazí při vyhledávání na Googlu (Seznamu atd.) vedle názvu vaší stránky a řekne vyhledávajícímu, o čem je vaše stránka, pokud to není dobře poznatelné z názvu samého – což často není, přiznejme si. Z názvu Phoenix Rise nikdo nepozná ani fň. Takže popisek to rozvine a upřesní a dá tak lidem představu, jestli má smysl klikat na vyhledaný odkaz – jestli se zdáte být seriózním zdrojem informací k hledanému tématu. Zobrazuje se to taky po najetí na horní lištu otevřené záložky s vaším blogem.

Já tenhle bod považuju za splněný, protože se na to snažím myslet, kudy chodím, a tam updatuju jak přímo tady na blogu v Nastavení, tak na Bloglovinu i jinde. To samé dělám ostatně i s různými profily na různých sítích jako třeba last.fm apod..

Můj aktuální titulek blogu je:„Na cestách časem a prostorem, pod křídly minimalismu.“ Trocha whovianismu, trocha náznaku, že jde o cestování, trocha upozornění, že mám ten minimalismus ráda, a křídla má fénix taky… to ujde. Ale vzhledem k tomu, že Google nepovoluje příliš dlouhé popisky a ten můj usekává za „křídly“, měla bych to možná přehodnotit.

  • Den 9: Osvěžte svému blogu design třeba s nějakou novou grafikou nebo kompletním novým lookem, pokud vám připadá zastaralý nebo nudný

Ok, tohle mi radši ani neříkejte 😀 S designem jsem nespokojená téměř věčně, v tomhle směru jsem až nechutný perfekcionista a neustále si musím připomínat jistou velice užitečnou stránku pro všechny blogery s názvem Good Fucking Design Advice, zejména jednu konkrétní skvělou radu: „Stop fucking messing with your design!“

Protože je to fakt, hlavní je obsah a pokud se budete neustále brzdit tím, že budete něco měnit, upravovat, vymýšlet, pozměňovat, vylepšovat, tak nenapíšete nic kloudného a nikdo vás nebude číst. A chvíle pravdy – nikdo nemá rád blogery, co mění designy jako fusekle a po každé návštěvě to u nich vypadá jinak, o tom vím své. Čtenář se chce vracet do prostředí, kde už to zná, a nechce mít pokaždé nepříjemný pocit, že zase někdo přestavěl nábytek v obýváku nebo kam jsem to hernajs vlezl, jsem tu správně? Adresa je stejná, tak asi jo…

Na druhou stranu někdy se přes krizi jinak než novým lookem nedostanete. Já s tím bojovala dlouho a nakonec jsem zjistila, že mi vždycky nejvíc pomohlo nastavit si bílou stránku a černé písmo, prostě nahodit naprostý minimalismus a chvilku v tom setrvat. Postupně jsem začala třeba něco přidávat, ale po čase už toho zase bylo moc a opět jsem osekávala. A tak jsem nakonec u toho minimalismu zůstala, protože to prostě funguje. Designový minimalismus mi vyhovuje i proto, že mám tak na blogu minimum věcí, nad nimiž bych musela přemýšlet. Míň prvků, míň práce, jednodušší úprava. A neláká mě to furt se s něčím crcat.

Celkem nedávno jsem měnila logo a font, takže jsem momentálně celkem spokojená (pořád to není ono, ale vzhledem k tomu, že vůbec nevím, co to ono je…), ale je fakt, že jsem bojovala se sociálními ikonkami. Potřebovaly sjednotit, byly každý pes jiná ves a dohromady to úplně nehrálo. Ty nové se mi tak moc nelíbí, abych řekla pravdu, nemám pocit, že by mi úplně seděly a i když mám ráda barvičky, tohle taky není ono. Ale jsou alespoň na jedno brzo a snáze upravitelné, takže prozatím to nechávám ležet a snažím se soustředit na ten obsah.

  • Den 10: Proberte se všemi články a zbavte se všeho, co nemá žádný přínos pro vaše čtenáře – skvělá příležitost zbavit se všech „výplňových“ článků, článků o ničem nebo takových, na něž nejste úplně nejpyšnejší, ale neměli jste inspiraci, byli jste rozmrzelí apod. Informace o změnách designu a jiné aktuality z minulých let už taky nejsou moc aktuální…

„Výplně“ nevedu (aspoň si to myslím), všechno má smysl a není tu nic, s čím bych nebyla spokojená.  Samozřejmě většinu článků nepovažuju vyloženě za perly, ale je to osobní blog, nesnažím se tu napsat ohromně čtivou knihu. Něco se dá po čase zrevidovat a napsat trochu jinak, ale u většiny věcí to nejde a ani by to nedávalo smysl. Každopádně vždy v minulosti, když jsem dělala podobné čistky, se našlo něco třeba příliš depresivního, příliš pitomého, a obvykle jsem došla k závěru, že mít tohle pořád na blogu mi žádnou parádu nedělá, a šlo to do kytek.

Od té doby na sobě ale pracuju a píšu už dopředu s rozmyslem, takže věřím, že na tom jsem slušně. Ale hlavně pro ty, kdo se svým blogem dlouho neprobrali, je tohle další zásadní položka, na níž by měli fakt máknout. Když si čtu mnohé blogy svých kolegů, tak u toho umírám, jak jsou chaotické, bez konceptu, plné věcí, co jsou dávno pasé, uvadlých rubrik, nedokončených výzev a dalších paskvilů. Nefunkční obrázky, rozbité odkazy, nasdílená videa, o nichž už ani neví, že je tam mají a některá už byla dávno odstraněna z YT… no prostě každý by si měl tu a tam udělat v tom blogu pořádek, není to zase tak těžké a kašlat na to je těžké nerespektování čtenáře, což se vám ostatně vymstí.

  • Den 11: Vytvořte/obnovte všechny stránky, o nichž si myslíte, že je důležité mít je na svém blogu – oblíbené blogy, kontakt, prohlášení o autorských právech atd. (profil jsme vyřešili už v prvním dni)

Všechno podstatné asi mám… ale jednou za čas je dobré si tenhle bod připomenout a trochu pogooglit. Třeba když nevíte, co byste s blogem udělali, hledejte „stránky, které by měl mít každý blog/web“ nebo tak něco a určitě se dozvíte pár tipů, co vás ještě nenapadly – oblíbené články, co jste četli za nějakou dobu (mohou vycházet pravidelně třeba každý týden nebo měsíc), oblíbení lidé a idoly a proč, vysvětlivky k věcem, které se pravidelně opakují na vašem blogu a ne každý nový čtenář jim musí rozumět, FAQ o vás, vašem blogu nebo vašem oblíbeném tématu, všechny přečtené knihy nebo viděné filmy, sumarizace vašich nejlepších článků, prohlášení o vaší životní filozofii, wishlist, updatovaný to-do list (třeba se chcete podělit) atd.

  • Den 12: Oči jsou okna do duše. Tak si nahrajte novou profilovou fotku – a ujistěte se, že je to něco upřímného a milého, ať neděsíte čtenáře a ať jim dáte šanci si vás oblíbit i podle těch kukadel a pokud možno i úsměvu. Blogy s příjemnou profilovkou frčí a pokud se hodláte někdy s některými svými čtenáři setkávat, dávejte si pozor, ať je vaše foto aktuální hlavně kvůli nim, ať nemají šok.

Done 🙂 Vždycky bojuju s dilematem, zda mít nějakou profilovku i v profilovém článku nebo zda stačí ve sloupku. A nakonec to obvykle vyřeším tím, že ta sloupková je hlavní, ale do profilu si přidám ještě nějakou jednu nebo dvě, co mě vystihují a souvisí nějak s tématem. Jakou svou fotografií byste se popsali? Která nejvíc sluší vašemu blogu a nejvíc odpovídá vaší nátuře? Hezky se prezentujte a sklidíte ovoce.

  • Den 13: Naplánujte si rozvrh obsahu blogu na příštích pár týdnů nebo měsíc, ať vždycky víte, co přijde dál.

Já blog neplánuju, takže tenhle bod si dovolím přeskočit. Mám rozepsané články, které časem pravděpodobně budu vypouštět, ale nevím ještě kdy a naplánovat se to stejně nedá – až budu cítit, že je vhodná doba a že jsou hotové. Momentálně postuju hlavně podle toho, kolik se toho už nahromadilo k napsání, jestli je o čem mluvit, jestli se děje něco významného nového a podobně. Času je pomálu a nebudu se stresovat myšlením na to, že mám v neděli vydat článek.

Ale pokud můžete, určitě se nad tím aspoň zamyslete. Například jsou statisticky dané dny a hodiny, kdy je nejlepší vypouštět nové články (například pondělí dopoledne), podle toho, kdy dostanou nejvíc návštěv. Takže pokud vás zajímá, jak si vylepšit návštěvnost a čtenost, je i plánování výdeje článků tématem vhodným k zamyšlení a řešení, i tohle má vliv. A samozřejmě silným faktorem je konzistence. Budete-li například vydávat článek vždycky pravidelně ve stejnou dobu, čtenáře na to naučíte a budou se k vám v tu dobu rádi vracet. Budovat důvěru a dojem spolehlivosti je velice důležitá věc.

  • Den 14: Přihlašte se o svůj blog na Bloglovinu, ať máte tam nad ním máte kontrolu a můžete využívat některé z jejich vychytaných pomůcek – třeba můžete automaticky nechat postovat všechny nové články na Twitteru a Facebooku

Been there, done that, už dávno. Bloglovin přišel jako dar z nebes přesně ve chvíli, kdy jsem opouštěla blog.cz a Autorský Klub a obávala se, že ztratím spoustu čtenářů. Na nějaké subscribe na blozích nevěřím, není mi to sympatické a nechtěla jsem to tak dělat, ale pokud nebudu na titulce, jak to zařídit, aby mým čtenářům moje nové články neunikaly? A najednou tu byla tahle možnost a já si ji od první chvíle nemůžu vynachválit. Nejen že mým čtenářům takhle nic neunikne, zároveň mám díky tomu přehled, kolik jich mám – tedy těch stálých. A i jako pro čtenáře je to pro mě samozřejmě nedocenitelná pomůcka, zvlášť když těsně před jeho příchodem krachla taky Google RSS čtečka. Jak jinak jsem se mohla postarat o to, aby mi neunikl žádný článek mých oblíbených blogerů? Upřímně si neumím představit, jak může některý bloger bez Bloglovinu (nebo jeho obdoby Feedly) fungovat.

Automatické sdílení nevyužívám, na mém soukromém FB tohle nemá co dělat, pokud to vyloženě o některém článku já neřeknu, ale máte-li například pro svůj blog vlastní FB stránku, Bloglovin vám v tomhle může dost zpříjemnit život a už to nebudete muset dělat manuálně.


Tak, tolik k druhému týdnu. Dotazy? Náměty? Poznatky?

Pokračovat na třetí díl a čtvrtý díl. Nebo si neprve přečtěte jedničku 😉