Vylepši svůj blog za 30 dní | Výzva (1/4)

Možná se jen nudíte a hledáte něco, čím se zabavit, možná máte trochu blogovou krizičku (ok, guilty), není, o čem psát a chce to trochu inspirace – kdo by to neznal 🙂 Tak tady máte ode mě jeden tip na takovou podle mě docela plodnou výzvu. Jestli nenajdete alespoň jeden bod, v němž byste se mohli polepšit, ať sním svůj klobouk, já jich našla dost, a to nejsem nováček. Takže směle do toho 😉

Těch bodů je hodně a komentářů k nim mám, jak je mým neblahým zvykem, ještě víc, takže to radši dávám na části. Jsem strašná, já vím.

Odkazy na druhý díltřetí díl a čtvrtý díl.

Blogové challenge mi obvykle jdou dost na nervy, bývá to nuda na jedno brdo a málokdo je dokončuje, ale u téhle mi přišlo, že jde o něco trochu jiného. Je osobní, každý ji pro sebe pojme jinak a každý si z toho něco jiného odnese. Pokud nevíte, kudy z nudy, nebo máte silnou nutkavou potřebu něco se svým blogem udělat, ale nevíte přesně co, tak je to přesně výzva pro vás.

Našla jsem ji u A Girl Obsessed, kde se poslední dobou nacházím vůbec čím dál tím častěji (ergo můžu doporučit), takže tam ji najdete v původním znění jako seznam bodů, jimiž se prokousat. Já si řekla, že k tomu sepíšu komentář, jednak abych se ujistila, že to dotáhnu do konce, a jednak aby z toho případně taky někdo něco měl. Ať je to i pro mě takové ujištění, že jsem žádný bod neodflákla a nad vším jsem se zamyslela do posledního drobku. Ono se to totiž nezdá, ale abych řekla pravdu, tak napoprvé jsem tím prolítla dost nepořádně a teprve až při druhém pohledu mi došlo, kolik jsem toho opomněla. Takže bacha, děcka, neflákat to 🙂 Ať to má nějaký význam.

P.S.: Co jsem odkaz na tu výzvu nasdílela na Facebooku, pár lidí se ozvalo, že se možná nechají  inspirovat, takže pokud to čtete a nechali jste se, dejte vědět, jak to dopadlo a v čem vám to pomohlo 🙂

  • Den 1: Aktualizujte svou stránku „O mně“ (nebo ji vytvořte, pokud ji ještě nemáte)

Upřímně nemám velké pochopení pro blogy, které profilovou stránku nemají, to už se o mně asi obecně ví, ale klidně to zopakuju pro ty, kdo se mnou ještě tu čest neměli. I kdyby měla být anonymní, nekonkrétní, vymyšlená, blog je přece o tom, se světu představit, ne? Sami sebe vrháte do oběhu, sami sebe nabízíte ke čtení, a pokud si k tomu vašemu psaní nemůžu přiřadit nějakou osobu, tak to číst dlouho nebudu, i kdybyste byli třeba Leo Babauta. Osobnost za blogem je jádrem toho blogu. Můžete si být anonymní, vymyšlení, jiného pohlaví, jak chcete. Ale musí tam být o vás alespoň to něco, čeho se jako čtenář můžu chytit a co mě může zaujmout, jinak je malá šance, že si vás zapamatuju. Ztratíte se ve změti dalších stejně nekonkrétních autorů.

A hned po tom nemít profilovou stránku je podle mě druhým největším hříchem mít ji zastaralou. Info o autorovi by mělo být vždycky maximálně aktuální (včetně fotky/avataru), pokud možno stručné (s tím vždycky bojuju :D),  a když už ne stručné, tak to musí být vizuálně superchytlavé a maximálně čtivé, jinak to nikdo louskat nebude. Musí to prostě zaujmout, být něčím zvláštní, unikátní, zajímavé. Buďte si jisti, že pokud si u vás nový čtenář přečte pár zajímavých článků, tak hned vzápětí bude klikat na profil a bude chtít vědět, co jste zač a jestli má smysl vás sledovat. Když tu stránku nenajde, okamžitě ztrácíte body.

Možností, jak ten profil pojmout, je bezpočet, ale proti jednomu se musím notně ohradit, a to platí pro blogery na blog.cz, kteří místo plnohodnotného profilového článku často použijí přednastavenou šablonu Profil s několika vyplněnými body. Tohle je prosímvás něco tak zoufale nečtivého, neatraktivního a neoriginálního, že i kdybyste tam o sobě psali, že jste třeba kosmonaut, tak já se to nedozvím, poněvadž jak tu šablonu jenom z dálky zahlídnu, tak to okamžitě křížkuju a už se nevrátím. Ne, prostě ne. Tohle-už-znovu-ne. To je totéž jako když má na blogu vyvěšené to úžasné a superoriginální motto:“Nikdo se mě neptal, jestli se chci narodit…“ a tak dále. C’mon, snad máte vážně na víc.

Pokud na sebe máte nějaký kontakt, mail, sociální sítě a podobně, tak to tam taky dejte. Podle mě by to mělo být jak tam, tak ve sloupku, ať je to viditelné a ať to čtenář nemusí hledat. Hodí se frknout tam i nějaké odkazy na úvodní články, něco na vysvětlenou o vašem oblíbeném tématu, jemuž se na blogu nejvíc věnujete, osvětlení termínů, které často používáte a třeba by je někdo nemusel znát, něco osobního o vás, seznámení čtenářů s vaším životním příběhem nebo třeba články vámi i čtenáři nejoblíbenější… cokoli, co mě donutí zůstat o chvilku dýl a rozkliknout další váš článek.

  • Den 2: Zorganizujte si tagy a kategorie, zbavte se všech, které nejsou podstatné a řádně otagujte všechny vaše články.

Tohle bude pro někoho peklo, já vás znám, ale jestli to s tím vylepšením myslíte vážně, tak si vyhrňte rukávy. Pořádek musí být na blogu jako i jinde. Musíte se v tom vyznat vy, musí se v tom vyznat čtenář, musí to dávat smysl.

Pro mě osobně je tohle celkem sranda bod, ave jednoduchost, mám jen pár rubrik a pár tagů a pravidelně je reviduju, ale jsou lidi, co mají na blogu tři zadnice rozcestníků, podrubrik a podobných šíleností, a pro ty mám od srdce dobře míněný vzkaz – zjednodušte to. Rapidně to zjednodušte, použijte obecnější názvy pro rubriky, aby se toho tam vešlo víc – není nic horšího než x polomrtvých rubrik se dvěma, třemi články, kam už nic nového nepřibývá, protože to až tak moc nežerete, už vás to prostě pustilo a teď je vám líto to smazat. Osobně s tímhle problém moc nemám, co pro mě už není aktuální nebo to nesedí do konceptu, to jde pryč, nechci se s tím tahat. Buď přesun do jiné rubriky, kde to víc žije a kam se to dá zakombinovat, nebo to jde prostě pryč z dohledu Když se tomu nevěnuju, tak proč mást čtenáře a dávat jim falešnou naději, že tam ještě někdy něco přibyde? To si to radši schovám do Rozepsaných jen tak pro sebe.

Ostatně to platí o všech článcích, co nikam nezapadají, nic moc zajímavého v nich není, ničím nikomu neprospějí… jednou za uherák je dobré prolézt celý blog od hlavy k patě a promazat. Ať je ten blog uklizený, srovnaný a ať vás celý dobře prezentuje. Zapomínat, co kde na blogu mám a co jsem publikoval, je horší než mít plnou skříň šatstva a kupovat si pořád nové hadry. Vy už jste možná zapomněli, ale čtenáři mají přístup všude, tak na to pamatujute a myslete na to, jak se chcete prezentovat.

Já používám štítky i rubriky, což je jeden z hlavních důvodů, proč si už neumím představit blogování například na blog.cz, který vám dá pouze na vybranou, ale zvolit si obojí nelze. Talk about medieval technology.

Takže je zkrátka třeba v tom mít systém, pokud možno tak jednoduchý, aby při jakýchkoli změnách nevyžadoval příliš složité úpravy. Keep it simple. To máte jako s těmi superkomplikovanými designy, kde když někdo chce upravit jednu malou věc, tak je v háji, protože se to na něj celé sesype jako domeček z karet, zvlášť když mu ten design zbastlil někdo jiný a on sám se v tom nevyzná. To je zlo, děcka, proč si to děláte?

  • Den 3: Debordelizujte sloupek (sloupky) a zápatí. Pamatujte si – mějte tam jen to, co je relevantní a nezbytné pro váš blog

Jako zastánce designového minimalismu jsem touhle položkou prakticky posedlá. Neotevřu svůj blog bez toho, abych se dívala, co na něm je ještě relevantní a co by se naopak dalo schovat. Nepřehledné kilometrové sloupky a navigace plné bannerů, blikátek, mixů x fontů, nesmyslů, počítadel, přehršlí informací… se z toho potím jenom o tom píšu 😀

Všechno se dá vždycky udělat jinak, elegantněji, uhlazeněji. Chcete vypadat jako profi bloger? Inspirujte se tím, jak vypadají profi blogy/weby, které máte nejradši. Když je toho tam hodně, aspoň ať je to srovnané a nějak vzhledově podobné. Příliš mnoho různých prvků se mlátí. Bannery oblíbených věcí se vždycky dají schovat do profilového článku, když už tam musí být. A důležité je taky pořadí věcí ve sloupku. Co je pro čtenáře nejdůležitější? Vy, kontakt na vás, rubriky a tak dále. Tak mu laskavě nahoru necpěte počítadla přístupů, archiv a co jste zrovna měli k obědu. Používat trochu hlavu, rozuměj 😉

  • Den 4: Vyměňte fotografie a obrázky ve starých článcích za nové, které lépe odpovídají vaší „značce“, konceptu

Vždycky mám trochu pochybnosti o tom, jestli mám vůbec nějakou „značku“, nějaký koncept. Ale snažím se. A i když se to třeba trochu mění (mám štěstí, že značka fénixe mi tohle dovoluje :D), velice důležitá pro vzhled a prezentaci blogu je konzistence. Proto jsou tak pěkně koukatelné blogy lidí, co si sami fotí fotky nebo kreslí obrázky – mají konzistentní styl. Proto je tak na houby, když používáte kradené obrázky ze všech koutů internetu – každá je jiná a celkově to vypadá na prd, jako byste se neuměli rozhodnout, co se vám líbí, jako byste nevěděli, kdo jste.

Inu, podívala jsem se, jak na tom jsem já, a přišla na to, že fotky mám od začátku blogu dostatečně trefné, respektive svoje, takže tady není třeba nic upravovat. Šla jsem do toho už s tím, že chci být autorským blogerem a cizích věcí využívat jen minimálně. Jen jsem trochu pochybila se zarovnáním a na to bych chtěla upozornit, abyste nedělali stejnou chybu.

Nejradši mám fotky na šířku, roztažené přes celý článek, jenže v mnoha případech jsem to dělala tak, že jsem je zmenšila na určité pixely (dejme tomu 500 šířka) a zapomněla zarovnat na střed – nevypadalo to, že by bylo potřeba, byly roztažené přes celý článek. Jenže protože jsem nedávno změnila šířku stránky (rozšířila), najednou jsou ty fotky malé a zůstaly nalepené nalevo. Takže jedna dobrá rada nad zlato – vždycky už při vkládání fotografie myslete na to, že možná jednou budete chtít mít jiný design s jinou šířkou. Zarovnejte na střed všechno, co má být na středu, velikost příliš neomezujte, nechte tomu trochu prostoru pro případné změny designu. Samozřejmě je vkládejte rozumně velké, ať se to nenačítá hodinu, ale nezmenšujte je zase moc. Jednou budete chtít širší tělo blogu a budete v háji.

Pro ty z vás, kdo ten blog nevedou nebo v minulosti moc nevedli autorsky, tedy z vlastního brka, přidejte si do tohohle bodu povinnost odstranit veškeré obrázky a materiály, které nejsou vaše, případně všude doplnit zdroje. Jestli nejste schopni je k fotkám dohledat, tak je nahraďte jinými fotkami a přestaňte porušovat zákon. Nebo je smažte. Váš článek na tom bude mnohem líp sám o sobě než s kradeným obrázkem.

Jednou za čas prolustruju všechny svoje fotky a vytahám z nich všechno, co by se dalo použít jako tak zvané „stock“ foto, tedy prostě něco obecného k článkům. Abych si nemusela pomáhat od cizích.

  • Den 5: Aktualizujte staré články novými titulky které jsou víc „SEO-friendly“ (a chytlavější)

Existují kvanta návodů, jak vést blog víc SEO friendly, tedy aby byl líp připravený na vyhledávače, což mu umožní větší návštěvnost (a hlavně víc návštěvnosti od lidí, kteří se skutečně chtěli dostat na váš blog a našli ho skrz něco relevantního, co vážně hledali), takže si sedněte na zadek a něco si o tom přečtěte. Chcete, aby k vám dlouhodobě chodilo víc lidí, zanechávalo víc komentářů a víc vás sledovalo? Tak přestaňte vzdychat a snít zamakejte na tom.

Já píšu často články v podstatě deníkové, takže tam je mým hlavním pravidlem, aby byl ten nadpis relevantní k obsahu – aby čtenáři řekl, co v něm najde, a aby to tam pak fakt našel. Ale pokud píšu články třeba recenzentní na nějaký produkt nebo o meditaci, tak tam se sakra snažím, aby byly extrémně dobře dohledatelné, neb s nimi chci zářit v googlu na prvních pozicích. To vyžaduje nějaké to přemýšlení, ale vyplatí se to. Zkuste si například vygooglit „Lush recenze„, jsem hned na druhé pozici 🙂 Občas se na některý z těch víc vyhledávaných článků podívám a řeknu si, že by to šlo ještě líp. Přemýšlejte, co si do vyhledávače zadá někdo, kdo chce najít tenhle váš článek. A podle toho ho pojmenujte. Nějaká „Fénixova zkušenost s eko šampony„, to je děsně roztomilé, ale najde to někdo? Asi těžko.

  • Den 6: Zkontrolujte všechny články kvůli porouchaným odkazům a spravte je (tohle může trvat déle než den, záleží samozřejmě na tom, kolik článků jste už publikovali)

Tři slova: Broken Link Checker. Neumím vám ani popsat, jak mi tenhle úžasný plugin pomáhá a kolik času a nervů šetří, a to je další důvod, proč už bych nemohla blogovat jinde než na vlastní doméně, kde mám možnost podobné pluginy instalovat. Neumím si představit, jak by mohl mít bez něj kdokoli svůj blog kompletně pod kontrolou, co se odkazů nebo i nefunkčních obrázků týče, manuálně to dělat, to bych se z toho zbláznila a vůbec se vám nedivím, že na to kašlete. Mně BLC hlásí všechno a vidím to jak v administraci, tak mi to chodí na mail. Neunikne mi ani fň. Jestli něco na blozích druhých lidí fakt nemám ráda, tak to jsou nefunkční obrázky, odkazy a podobně. Zvlášť pokud jde o ty obrázky, nic nevypadá hnusněji než článek a pod ním jen rozbitá ikona a prázdné okýnko.

  • Den 7: Pořiďte si vlastní unikátní doménu (pokud jste to ještě neudělali) a aktualizujte odkaz na všech sociálních médiích

Ok. O důležitosti vlastní domény se rozhovořovat nebudu, kdo je na vlastním, ten ví, jaké benefity mu to přineslo, kdo ještě není, ten na to třeba taky jednou přijde, ale chápu, že takový přechod není záležitostí jednoho dne (i když, může být ;))

Blogovat na cizím zdarma má svoje plusy, hlavně tedy pohodlnost a někde i nějakou tu komunitu, ale zrovna třeba pokud jde o blog.cz, odkud vás ke mně chodí asi nejvíc, tak vám v klidu můžu říct, že na vlastním se budete mít o mnoho líp, hlavně co do funkčnosti blogu. Tamější zřízení je totální paskvil a neskutečně vás omezuje, takže nechápu, že s tím máte trpělivost. Každopádně kdo to myslí s blogem vážně a chce za něco stát, by tu vlastní adresu rozhodně měl mít.

Co se druhé části týče, mělo by být samozřejmostí si jednou za čas udělat kontrolu, jestli na sebe všude po sociálních médiích a dalších důležitých místech odkazujete aktuálně. Například pokud jste stěhovali blog nebo měnili e-mailovou adresu, mohlo vám něco uniknout a to znamená ztrátu návštěvnosti, takže si to zkontrolujte, ať vám někde něco neuniká. Já třeba zrovna díky téhle výzvě zjistila, že jsem kdesi ještě odkazovala na starý blog. A tonechceš, žejo 😉


 

Tak to by byl první týden! Máte hotovo? 🙂 A jak to šlo?