Jsem vděčná…

  • za dny, které jsou tak akorát lehké, že nemusíme předstírat práci nebo někam jezdit
  • za zapálení svíčky
  • za vonné tyčinky
  • za uklizeno a čisté povlečení
  • za dobré kafe a buchtu pana M. (nová přezdívka je možná už vymyšlená)
  • že jsem se hecla a napsala majiteli kocoura, aby mi pokud možno sdělil, kam se kocour poděl – neviděli jsme ho už tak týden a máme o něj strach (+ já depku jako kráva). Chybí nám…
  • za tichý večer a snad i nadcházející tichou noc
  • že bylo dneska hezky
  • že ti nejhorší hosté, co přijeli na dva týdny, dneska přišli aspoň o pět minut později než my – aspoň těch pět minut se mi nemotali pod nohy!
  • za odškrtnutí každé další položky ze seznamu
  • že se konečně blížím ke konci první série klasického Doctora Who – je to děs, nemůžu se dočkat, až se tím prokoušu! 😀
  • za občerstvení barvy na vlasech a za vlasy umyté
  • že když už musím mít ksicht zase jako puberťák, dneska mě to aspoň už nebolelo
  • za Emancipatora, u nějž se skvěle píše
  • za sluchátka
  • za pár hodin času pro sebe
  • za skvělou pizzu, která byla o víkendu
  • za kulmu na vlasy (fuck minimalism, ta se mnou pojede i příště!)
  • za splněné objednávky u vesmíru, i když takhle jsem to třeba úplně nemyslela…
  • že už jenom dva měsíce

Stejně se mi zase bude stýskat.